Cíl: Cílem bylo prozkoumat platnost a klinický dopad dimenzí symptomů a funkcí Globálního hodnocení fungování (GAF) v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM), čtvrté vydání. Je potřeba revize s ohledem na DSM, páté vydání?
Materiál: Vzorek zahrnoval 2 695 pacientů postupně přijatých do 14 různých léčebných jednotek účastnících se norské sítě programů léčby zaměřených na osobnost v letech 1998 až 2007.
Metody: Konvergentní a diskriminační platnost Příznakové a funkční dimenze GAF byly analyzovány jejich asociacemi s demografickými proměnnými, diagnostickým stavem a dalšími proměnnými uvádějícími sebe sama, které hodnotí distres symptomů, mezilidské problémy, pracovní a sociální postižení a kvalitu života.
Výsledky: Platnost samostatných dimenzí GAF byla potvrzena diskriminačními a souběžnými asociacemi s dalšími relevantními klinickými opatřeními. Bylo však zjištěno, že tradiční měřítko GAF založené na nižším skóre úrovně symptomů nebo funkcí slouží jako globální indikátor symptomů nouze a sociální dysfunkce. Podstatný rozdíl mezi skóre příznaků a funkcí GAF byl nalezen asi v 10% případů; a když byly nalezeny rozdíly, funkční poškození bylo nejčastěji závažnější.
Závěr: Tato studie potvrzuje platnost 2 dimenzí GAF. Podstatné rozdíly mezi těmito dimenzemi se však vyskytují zřídka. Proto doporučujeme, aby byla škála GAF prodloužena v DSM, páté vydání, zhruba ve stejném tvaru jako v DSM, čtvrté vydání.