Nat Turnerová byla inspirována vizemi Ducha, aby 22. srpna 1831 vedla povstání otroků ve Virginii.
Otroci nepřijali svůj osud bez protestů. Američanům bylo známo mnoho případů vzpoury, dokonce i v koloniálních dobách. Tyto povstání se neomezovaly pouze na jih. Jedním z prvních příkladů povstání otroků byl ve skutečnosti v roce 1712 na Manhattanu. Vzhledem k tomu, že počet afrických Američanů v koloniích stále vzrůstal, došlo k ospravedlnitelné paranoii ze strany bílých osadníků, že ve vlastním sousedství může dojít k násilné vzpouře. Právě tato obava ze vzpoury vedla každou kolonii k průchodu řada zákonů omezujících chování otroků. Zákony byly známé jako otrocké kódy.
Ačkoli každá kolonie měla odlišné představy o právech otroků, v otrokářských kódech existovala v oblastech, kde bylo otroctví, několik společných vláken. běžný. Legálně považovaný za majetek, otroci nesměli vlastnit svůj vlastní majetek. Nesměli se shromažďovat bez přítomnosti bílého člověka. Otroci, kteří žili mimo plantáž, podléhali zvláštním zákazům vycházení.
U soudů byl odsouzen otrok obviněný z trestného činu proti bílé osobě. Otrok proti bílé osobě nemohl vydat žádné svědectví. Otrokova stránka příběhu proto nikdy nemohla být řečena soudem. Samozřejmě otroci také nápadně chyběli v porotách.
Kódy otroků měly ničivé účinky na afroamerickou společnost. Bylo nezákonné učit otroka číst nebo psát. Někdy převažovaly náboženské motivy, ale mnoho oddaných bílých Křesťané vzdělávali otroky, aby umožnili čtení Bible. Tito křesťané ve svých zákonech neuznávali manželství mezi otroky. To usnadnilo ospravedlnění rozpadu rodin prodejem jednoho, pokud je jeho členem, jinému majiteli.
Jak čas plynul a počet afroameričanů v Novém světě rostl, rostly i obavy jejich bílých věznitelů. S každou novou vzpourou se otrocké kódy stále zpřísňovaly, což dále omezovalo již tak omezená práva a výsady, které tento utlačovaný lid mohl mít doufám, že se vám bude líbit.