Cíle: Zkoumat, zda lze hyperechogenicitu jater spolehlivě interpretovat jako steatózu jater a zda lze popsat nějakou souběžnou nebo izolovanou fibrózu.
Pacienti a metody: Série 165 pacientů bez známek nebo příznaků jaterního onemocnění uvedená kvůli mírně až středně zvýšeným aminotransferázám (alaninaminotransferáza a / nebo aspartátaminotransferáza 0,7–5,0 mikrokat / l) po dobu delší než 6 měsíců bylo prospektivně vyšetřeno s komplexním laboratorním profilem, ultrazvukové vyšetření jaterní a perkutánní biopsie jater Fibróza byla hodnocena kvantitativně a podle Metaviru. Steatóza byla hodnocena jako žádná, mírná, střední nebo těžká.
Výsledky: Z 98 (59,4%) pacientů se zvýšenou echogenicitou mělo 85 (86,7%) steatózu jater alespoň středního stupně, 9 pacientů se stejným stupněm steatózy mělo normální echogenicitu a 13 pacientů bez nebo pouze mírná steatóza měla hyperechogenní játra (senzitivita 0,90, specificita 0,82, pozitivní prediktivní hodnota 0,87, negativní prediktivní hodnota 0,87). Byly nalezeny přibližně stejné vztahy bez ohledu na index tělesné hmotnosti a stupeň fibrózy. Se zvýšenou echogenicitou spolu s vysokým útlumem (n = 591 a sníženým rozlišením stěny portální cévy (n = 79) se pozitivní prediktivní hodnota zvýšila na 0,93, respektive 0,94. Kvantitativně hodnocená fibróza (průměr +/- SD) byla 3,2 +/- 4,6 % bioptické oblasti s normální a 2,3 +/- 1,8% se zvýšenou echogenicitou (ns). Echogenicita byla normální u 5 z 9 pacientů se septickou fibrózou a u 4 ze 6 pacientů s cirhózou. Jakékoli strukturní, nehomogenní nálezy ultrazvuk nebyl spojen s architektonickými fibrotickými změnami a žádný z nich neměl nodulární kontury povrchu jater.
Závěry: Hodnocení echogenity jater má hodnotu pro detekci nebo vyloučení střední až výrazné infiltrace tuků (správná klasifikace 86,6%), ale nelze se spolehnout na diagnostiku fibrózy, dokonce ani na cirhózu u asymptomatických pacientů s mírnými až středně vysokými jaterními transaminázami.