Francouzské sloveso pouvoir znamená „může“ nebo „být schopen“ – další velmi časté sloveso a ano, uhodli jste, je nepravidelné a vyžaduje trochu učení. Musíme si dobře promyslet význam slova „mohl“ v angličtině: pokud to znamená „mohl bych“ (např. Mohl bych přijít zítra), použijeme podmíněný čas ve francouzštině. Pokud to znamená „byl schopen“, použijeme nedokonalý čas (je pouvais) ve francouzštině.
Současný čas
Je peux – mohu, jsem schopen
Tu peux – ty můžete, jste schopni (zpívat. fam.)
Il peut – Může, je schopen
Elle peut – Může, je schopná
Nous pouvons – Můžeme, jsme schopni
Vous pouvez – Můžeš, jsi schopen (pol. pl.)
Ils peuvent – Oni (f.) mohou, jsou schopni
Elles peuvent – Oni (f.) mohou, jsou schopni
(sing. fam.) – singulární, známé
(pol. pl.) – zdvořilé množné číslo
Pro first person singular (je):
Puis-je sortir? – Mohu jít ven?
Můžete také říci: Est-ce que je peux sortir?
Budoucí čas
Budoucí čas (a tedy i podmíněný) je nepravidelný:
Je pourrai vous expliquer tout. – Budu vám schopen vše vysvětlit.
Tu pourras m’accompagner? – Budeš moci jít se mnou?
Il pourra venir demain? – Bude moci přijít zítra?
Nous pourrons retourner la semaine prochaine. – Budeme se moci vrátit příští týden.
Vous pourrez me kontaktér le soir. – Budete mě moci kontaktovat večer.
Elles pourront voyager durant la nuit. – Budou moci cestovat v noci.
Je slušnější použít podmíněný než přítomný čas a zeptat se, jestli pro vás může někdo něco udělat:
Pourriez-vous maider? – Mohl byste mi pomoci?
Dokonalý čas (passé composé)
Pouvoir dělá perfektní čas s avoirem, ale minulé příčestí je nepravidelné:
Jai pu laider. – Byl jsem mu schopen pomoci.
Tu jako pu partir à l’heure. – Dokázali jste odejít včas.
Elle a pu lui téléphoner. – Dokázala mu zavolat.
Nous avons pu acheter ce que vous vouliez. – Dokázali jsme koupit, co jste chtěli.
Vous avez pu faire vos devoirs? – Dokázali jste si udělat domácí úkol?
Ils ont pu prendre le train. – Mohli jet vlakem.
Podmíněné dokonalé
Tento čas je vytvořen podmíněným časem pomocného slovesa (v tomto případě avoir), za nímž následuje minulé příčestí:
Jaurais pu venir. – Mohl jsem přijít.
Subjunktivní čas
Spojovací čas pouvoiru je nepravidelný:
Nous doutons qu’il puisse venir. – Pochybujeme, že může přijít.
Díky Elizabeth Allenové
Přečtěte si více o výuce francouzštiny
