Visuté zahrady v Babylonu

Visuté zahrady v Babylonu, starobylé zahrady považované za jeden ze sedmi divů světa a považované za sídlo v blízkosti královského paláce v Babylonu. Na začátku 21. století ještě nebyl s konečnou platností stanoven pozemek Závěsných zahrad. Přesto mnoho teorií přetrvávalo ohledně struktury a umístění zahrad. Někteří vědci navrhli, aby se jednalo o střešní zahrady. Další teorie, popularizovaná spisy britského archeologa sira Leonarda Woolleye, naznačuje, že zahrady byly postaveny ve zdech královského paláce v Babylonu, hlavním městě Babylónie (nyní v jižním Iráku), a ve skutečnosti „nevisly“, ale byly místo toho „ve vzduchu“; to znamená, že to byly střešní zahrady rozložené na řadě zikkuratových teras, které byly zavlažovány pumpami z řeky Eufrat. Tradičně se o nich myslelo, že jsou dílem buď semilegendární královny Sammu-ramata (řecké Semiramis, matky asyrského krále Adad-nirariho III., Který vládl v letech 810 až 783 př. N. L.), Nebo krále Nebuchadrezzara II. kolem 561 př. n. l.), který je postavil, aby utěšil svou mediánskou manželku Amytis, protože jí chyběly hory a zeleň její vlasti.

Závěsné zahrady byly podrobně popsány řadou klasických autorů. Ačkoli se některé zdroje neshodovaly na tom, kdo je postavil, řada popisů souhlasila s tím, že zahrady se nacházely poblíž královského paláce a byly umístěny na klenutých terasách. Bylo také popsáno, že byly zavlažovány výjimečným systémem zavlažování a zastřešeny kamennými balkony, na které byly navrstveny různé materiály, jako je rákos, bitumen a olovo, aby voda na zavlažování nepronikla přes terasy. Ačkoli nebyly nalezeny žádné určité stopy po Závěsných zahradách, německý archeolog Robert Koldewey odkryl neobvyklou sérii základových komor a kleneb v severovýchodním rohu paláce v Babylonu. Studna v jedné z kleneb mohla být použita ve spojení s řetězovým čerpadlem, a proto byla považována za součást spodní stavby kdysi se tyčící Visuté zahrady.

Výzkumy koncem 20. a začátkem 21. století naznačovaly, že populární teorie, které tvrdí, že visuté zahrady kdysi v Babylonu prospívaly na střeše nebo terasovitém zikkuratu, byly možná mylné. Pozdější teorie namísto toho předpokládala, že v důsledku zmatku mezi klasickými prameny mohly být závěsnými zahradami ty, které postavil Sennacherib (705/704–681 př. N. L.) V Ninive. Tento výzkum naznačil, že zahrady byly rozloženy na svažitém konstrukci navrženém tak, aby napodobovaly přirozenou horskou krajinu, a byly zalévány novým systémem zavlažování, což možná brzy využije to, co se nakonec bude nazývat Archimédův šroub.