V následujících částech je uveden přehled regionálních variant Twenty-One počínaje ranými pravidly ve Francii, která jsou pravděpodobně blízká původní hře.
British Vingt-UnEdit
Nejstarší pravidla vytištěná kdekoli se objevují v Hoyles Games Improved, publikovaném v Londýně v roce 1800. Následuje shrnutí:
První prodejce je vybrán jakoukoli dohodnutou metodou, např. prvním hráčem, který získá eso, se stává dealer. Je pravděpodobné, že rozdání a hra byly ve směru hodinových ručiček a že hráči vsadili pevnou částku před rozdáním, ale pravidla jsou v těchto bodech neurčitá.
Dealer rozdá každému hráči dvě karty, jednu po druhé. Poté se každého hráče v rotaci a počínaje nejstarší rukou (nalevo) zeptá, zda chce „stát“ nebo zvolit jinou kartu . V druhém případě mu krupiér dá vrchní kartu z balíčku. Hráč může nadále žádat o další karty, dokud nedosáhne nebo nepřekročí skóre 21 nebo se nerozhodne vydržet. Pokud překročí 21, okamžitě vyhodí své karty a vyplatí svůj vklad dealerovi.
Dealer může také dobrat další karty a při převzetí Vingt-un obdrží dvojnásobné sázky od všech, kteří stojí, kromě ti, kteří mají také 21, s nimiž je to vylosovaná hra. Pokud má kterýkoli soupeř 21, ale dealer nemá, platí dealer dvojnásobné sázky. Pokud nikdo nemá 21, dealer rozdá jeden vklad těm, jejichž skóre je vyšší než jeho, a obdrží jeden vklad od těch, jejichž skóre je nižší. Kterýkoli hráč se stejným skóre jako dealer neplatí ani nepřijímá sázku. Pokud dealer překročí 21, vyplácí všem, kteří své karty „nevyhodili“.
První hráč v rotačním pořadí, který prohlásí Natural Vingt-Un, převezme pozici dalšího dealera a získá dvojitý vklad od všech hráčů kromě těch, kteří také mají, kteří nemusí nic platit. Nový prodejce přehraje balíček a provede nové obchody. V opačném případě musí být karty rozdány postupně, pone (nejmladší kombinace) sbírá karty, které byly zahrány, a míchá je, dokud není balíček vyčerpán, načež stejný rozdávající znovu rozdá.
Francouzský Vingt -UnEdit
Hra se původně ve Francii nazývala Vingt-Un, později se jí začalo říkat Vingt-et-Un. Následující pravidla jsou založena na Petite Académie des Jeux (1817), doplněném Raissonem (1835).
Hra se hraje s balíčkem 52 karet ve francouzském stylu. Karty mají svou nominální hodnotu, kromě esa, které podle uvážení hráče získá 1 nebo 11 bodů, a kurtních karet, které mají hodnotu 10 bodů. První bankéř nebo bankéř je vybrán losem. Sázkaři (joueurs) umístí své sázky; obvykle je dohodnuto maximum.
Banquier zamíchá karty, nabídne je nalevo k rozřezání a poté rozdá každému hráči po dvou. Po druhém může každý hráč říci „Já“ si ponechá oni „(je m“ y tiens) nebo „karta“ (carte) v závislosti na síle jeho karet. Jakmile hráč udeří (tj. ponechá si své karty) nebo se rozbije, je na řadě další hráč proti směru hodinových ručiček rozkaz.
Sázkař, který propadne, dá bankéři svůj sázku a položí své karty na jednu stranu. Pokud se banquier rozbije, vyplatí každému přeživšímu hráči částku jeho sázky. Pokud se drží, karty jsou položen. Banquier vyplácí každému sázejícímu s vyšším skóre částku svého vkladu a přijímá sázky těch sázkařů, kteří mají nižší skóre. Pokud jsou skóre le vel; sázející pouze „zaplatí“ na svých kartách (tj. podá své karty).
Pokud sázkař vstřelí hned jednadvacet (tj. esem a desítkou nebo esem a soudní kartou), je vingt-un d „emblée (“ bezprostřední jednadvacet „). Odhalí své karty a bankář mu vyplatí dvojnásobek svého vkladu, aniž by čekal na konec kola, ledaže má banquier také jednadvacet, v tom případě ne peníze změní majitele. Pokud hráč, který sází banku, získá jednadvacet, vyplatí mu každý sázkař dvojnásobek svého vkladu, pokud také nemá dvacet jedna, v takovém případě jednoduše „zaplatí“ ve svých kartách.
Jednou všechny karty jsou rozdány, kolo je u konce. Pokud už nezbývá dostatek karet k rozdání, rozdá bankéř ty, které má, a poté zamíchá ty již vyčerpané a rozdá další karty potřebné k dokončení kola.
Americký Vingt-UnEdit
Dvacet jedna se objevil ve Spojených státech počátkem 19. století, v té době ještě známý jako Vingt-Un. První pravidla byla zveřejněna v roce 1825 a byla Efektivně dotisk těch z 1800 English Hoyle (viz výše). Angličtina Vingt-Un se později vyvinula v americkou variantu, která se během Klondike Gold Rush (1896-99) stala známou jako blackjack. Blackjack se od té doby stal mezinárodní kasinovou hrou, ale zůstává populární jako domácí hra.
Siebzehn und VierEdit
Německá varianta Twenty-One je známá jako Siebzehn und Vier („Seventeen“ and Four “), Einundzwanzig („ Twenty-One “) nebo Hoppsen, ačkoli mnoho zdrojů to popisuje pod svými francouzskými jmény.První pravidla se objevila v roce 1821 pod názvem Vingt Un. Následující pravidla jsou založena na Ulmannovi (1890).
Používá se jeden nebo dva balíčky karet Piquet nebo karet vhodných pro Němce (po 32 kusech) v pořadí od esa nebo dvojky až po Sedm. Hodnoty karet jsou: eso / dvojka – 11, deset – 10, král – 2, královna a jack – 1, devět – 9, osm – 8 a sedm – 7. Bankéř (bankéř nebo bankhalter) umístí pevný nebo variabilní vklad, zamíchá karty dobře a nechá je ořezat některým z hráčů sázkařů nebo pointeurs. Potom každému pointeurovi rozdá pouze jednu kartu lícem dolů a sám si jednu vezme. Ten napravo od banquieru si nyní „koupí“ kartu a buď „zůstane na místě“ (bleibt), nebo vezme jinou kartu a znovu se rozhodne, zda se bude držet nebo koupit. Pokud se „rozbije“, je „mrtvý“ (todt) a okamžitě vyplatí svůj vklad bance a hodí své karty lícem dolů. Další pointeur nyní přichází na řadě a tak dále, dokud všichni pointeurové nezaseknou nebo poprsí. Nyní hoditel pohlédne na svou kartu, koupí si další a projde stejným procesem, dokud se neudrží nebo nerozbije.
Pointeur, který na svých prvních dvou kartách vstřelí dvacet jedna, dostane dvojnásobek svého vkladu. Dvě esa se pro tento účel počítají jako jednadvacet. Pointeurs, kteří skórují stejně nebo méně než banquier, platí svůj vklad bance. Pokud hodnostář získá jednadvacet, vyhrává od každého pointa dvojité sázky, pokud tento nemá také dvacet jedna, v takovém případě zaplatí pouze jeden vklad. Pokud bankéř získá na svých prvních dvou kartách dvacet jedna, obdrží dvojí sázku od všech ostatních bez ohledu na jejich skóre.