Pentateuch znamená prvních pět knih Bible. Jedná se o knihy Genesis, Exodus, Leviticus, Numbers a Deuteronomium. Slovo Pentateuch pochází ze dvou řeckých slov, která znamenají „pět knih“ nebo „pět svitků“.
Podle tradice knihy napsal izraelský vůdce Mojžíš. Pentateuch se často nazývá pět knih Mojžíšových nebo Tóra.
Pentateuch vypráví příběh od stvoření světa až po Mojžíšovu smrt a přípravu Izraelitů na vstup do země Kanaán. Příběh je vyprávěn ve třech částech. První část (Genesis 1–11) pojednává o stvoření a počátcích lidských bytostí na zemi. Druhá část (Genesis 12–50) jsou příběhy předků Izraelitů , hlavně Abraham, Isaac, Jacob a Joseph. Třetí část, počínaje knihou Exodus, popisuje, jak Izraelité opustili Egypt a rané dějiny izraelského lidu jako národa. Má také mnoho zákonů o tom, jak si Izraelité musí budovat svou společnost. Deuteronomium je většinou Mojžíšův poslední projev k jeho lidu a souhrn Pentateuchu.
Pentateuch je s největší pravděpodobností nejstarší částí Bible, spekuluje se však o tom, že by Jobova kniha mohla být starší kvůli podobnosti Joba s patriarchálním obdobím, tj. s počítáním bohatství v hejnech a s oběťmi, které vykonává spíše patriarcha domácnosti než kněz. Vědci přesně nevědí, kdy byly tyto knihy napsány, nicméně mnoho lidí uvádí Mojžíše mezi lety 1600 – 1450 před naším letopočtem. Nejčasnější části mohly být napsány více než 1 000 let před závěrečnými částmi podle teorie Julius Wellhausen 4 JEDP. Tato teorie je však založena na myšlence, že Pentateuch je nesouvislé dílo a získal náležitou kritiku. Moderní archeologické objevy naznačují, že některé z nejstarších příběhů v Genesis mohou pocházet tři tisíce let.