Probiotika (Čeština)

Použití a účinnost

Většina identifikovaných přínosů probiotik souvisí s GI stavy, včetně průjmů souvisejících s antibiotiky, akutního infekčního průjmu a syndromu dráždivého tračníku (IBS). (Stůl 1). Některé studie naznačují přínos při léčbě atopické dermatitidy u dětí. Probiotika se také běžně používají u stavů, kde chybí přesvědčivé důkazy, včetně vaginální kandidózy, infekce žaludku Helicobacter pylori, zánětlivých onemocnění střev a infekcí horních cest dýchacích. Tato použití se touto kontrolou nezabývají.

ANTIBIOTICKY ASOCIOVANÁ DIARRHEA

Metaanalýza 19 nedávných studií ukázala že probiotika snížila riziko vzniku průjmu souvisejícího s antibiotiky o 52 procent (95% interval spolehlivosti, 0,35 až 0,65; P < .001) .5 Přínos byl největší, když probiotika byla zahájena do 72 hodin od začátku léčby antibiotiky. Hodnocené druhy zahrnovaly kmeny L. rhamnosus, L. acidophilus a S. boulardii. Autoři zjistili, že velikost účinku se mezi kmeny významně nelišila, i když byl zastoupen omezený počet kmenů.5

Ve druhé metaanalýze 25 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT; n = 2 810) byla podána různá probiotika k prevenci nebo léčbě průjmu souvisejícího s antibiotiky.6 Relativní riziko (RR) vývoje antibiotika průjem spojený s probiotiky byl 0,43 (95% CI, 0,31 až 0,58; P < .0001), což byl významný přínos ve srovnání s placebem.6 Tato analýza také zjistila, že L rhamnosus, S. boulardii a směsi dvou nebo více probiotických druhů byly stejně účinné při prevenci průjmu souvisejícího s antibiotiky. Průměrná denní dávka bakteriálních druhů v těchto studiích byla 3 miliardy jednotek tvořících kolonie (CFU), ale studie používající více než 10 miliard CFU denně ukázaly, že tyto dávky byly významně účinnější. Dávky S. boulardii byly 250 mg nebo 500 mg denně.6

Stejná metaanalýza zkoumala prevenci a léčbu onemocnění Clostridium difficile.6 Bylo analyzováno šest RCT a bylo zjištěno, že účastníci mají preventivní přínos. užívání probiotik. RR vývoje choroby C. difficile byla 0,59 (95% CI, 0,41 až 0,85; P = 0,005). Pouze S. boulardii vykázal snížení recidivy léčbou.

Metaanalýza šesti RCT (n = 766), která se zaměřila na prevenci průjmu u dětí s antibiotiky, zjistila snížení rizika z 28,5 na 11,9 procenta (RR = 0,44; 95% CI, 0,25 až 0,77) u pacientů užívajících probiotika.7 Tato analýza neprokázala žádný rozdíl mezi L. rhamnosus GG, S. boulardii a kombinací Bifidobacterium lactis a Streptococcus thermophilus. Nedávný přezkum společnosti Cochrane však zjistil, že ačkoli per-protokolová analýza 10 studií ukázala přínos v prevenci průjmu spojeného s antibiotiky u dětí, citlivější analýza úmyslu léčit nevykázala přínos.8 Autoři zjistili vyšší účinnost ve studiích, které používaly dávky více než 5 miliard CFU denně než ty, které používaly nižší dávky, bez ohledu na typ probiotika.

Předběžné důkazy naznačují, že probiotika dodávaná prostřednictvím fermentovaného mléka obsahujícího L. casei DN-114 001 a jogurtové startovací kultury L. bulgaricus a S. thermophilus mohou být užitečnými složkami stravy, které mohou snížit riziko průjmu souvisejícího s antibiotiky a tvorby toxinů C. difficile u hospitalizovaných pacientů.9

AKUTNÍ INFEKČNÍ DIARRHEA

Cochraneova recenze zkoumala 23 studií (n = 1 917), které používaly různé typy probiotik k léčbě akutního infekčního průjmu.10 Definice průjmu a konkrétní výsledky se lišily. Recenzenti dospěli k závěru, že probiotika významně snížila riziko průjmu po třech dnech (RR = 0,66; 95% CI, 0,55 až 0,77; P = 0,02). Průměrné trvání průjmu se také snížilo o 30,48 hodiny (95% CI, 18,51 až 42,46 hodiny; P < 0,00001). Tato analýza zahrnovala všechny příčiny infekčního průjmu (např. Virový průjem, cestovatelský průjem). Autoři dospěli k závěru, že probiotika se zdají být užitečným doplňkem rehydratační terapie při léčbě akutního infekčního průjmu u dospělých a dětí.

Metaanalýza zkoumající S. boulardii pro léčbu akutního průjmu u dětí kombinovala údaje ze čtyř RCT (n = 619) .11 Autoři zjistili, že S. boulardii ve srovnání s kontrolní skupinou významně zkrátila dobu trvání průjmu průměrný rozdíl -1,1 dne (95% CI, -1,3 až -0,8). Avšak velká studie (n = 571) porovnávající několik probiotických přípravků s perorálním rehydratačním roztokem dospěla k závěru, že L. rhamnosus GG nebo kombinace Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus, S. thermophilus, L. acidophilus a Bifidobacterium bifidum byly při snižování trvání a závažnosti akutního průjmu u dětí účinnější než samotná S. boulardii nebo perorální rehydratační léčba.12

Další zkoumaná studie Profylaktické přínosy probiotik v prevenci GI infekcí u dětí.13 V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované RCT ve 14 centrech péče o děti byli kojenci ve věku 4 až 10 měsíců (n = 201) krmeni přípravkem doplněným L. reuteri SD2112 , B. lactis Bb-12 nebo žádné probiotikum po dobu 12 týdnů. Obě probiotické skupiny měly méně a kratší epizody průjmového onemocnění, beze změny respiračního onemocnění. Účinky byly výraznější ve skupině L. reuteri, která měla během studie méně absencí, návštěv kliniky a předepisování antibiotik.

Terapeutické jogurty byly studovány také v prevenci a léčbě komunitně získaného průjmu u děti.14,15 Ačkoli je přínos navržen, je uvedeno více potvrzujících studií.

Metaanalýza 12 studií (n = 4 709) zjistila mírné snížení rizika cestovatelských průjmů s RR 0,85 (95% CI, 0,79 až 0,91; P < .0001) u pacientů užívajících probiotika.16 Nebyl nalezen žádný rozdíl mezi organismy, včetně S. boulardii nebo směsí Lactobacillus sp. a Bifidobacterium sp.

PODNIKATELNÝ SYNDROM BOWELU

Ačkoli definitivní důkazy stále chybí, několik studií zjistilo, že probiotika jsou účinná při zmírňování příznaků IBS, zejména bolesti břicha a nadýmání. 17–19 Jedna studie zjistila 20% snížení symptomů IBS u Bifidobacterium infantis 35624 v dávce 1 × 108 CFU ve srovnání s placebem u 362 pacientů.17 V jiné studii dostalo 50 dětí splňujících kritéria Rome II pro IBS L. rhamnosus GG nebo placebo pro šest týdnů.18 L. rhamnosus GG nebyl při zmírnění bolesti břicha lepší než placebo, ale došlo k nižšímu výskytu vnímané břišní distenze (P = .02).

Příznaky IBS lze také zvládnout přidáním složky stravy pacientů. Jeden jogurt (Activia), který obsahuje Bifidobacterium animalis DN-173 010, zlepšil skóre kvality života související se zdravím a snížil příznaky nadýmání u pacientů s IBS.19

ATOPICKÁ DERMATITIDA

Probiotika mohou hrát roli profylaxe vývoj atopické dermatitidy u vysoce rizikových kojenců. Jedno dvojitě zaslepené, placebem kontrolované RCT (n = 132) dětí se silnou rodinnou anamnézou atopického onemocnění podávané matkám po dobu dvou až čtyř týdnů prenatálně a poté kojencům postnatálně L. rhamnosus GG (1 × 1010 CFU) nebo placebo po dobu šesti měsíců.20 Výskyt diagnózy ekzému do dvou let byl snížen o polovinu (23 procent ve skupině s probiotiky oproti 46 procentům ve skupině s placebem). Následné návštěvy ve věku 4 a 7 let neprokázaly žádné snížení astmatu, potravinové alergie nebo alergické rýmy, což naznačuje, že tento zásah nezabrání dalším projevům atopie.21,22

Větší studie ( n = 925) s použitím L. rhamnosus GG v kombinaci s L. rhamnosus LC705, Bifidobacterium breve Bb99, Propionibacterium freudenreichii subsp. shermanii JS a 0,8 g galakto-oligosacharidů (pouze pro novorozence) vykázalo podobnou účinnost u atopické dermatitidy ve věku dvou let.23 Placebem kontrolovaná studie používající L. acidophilus LAVRI-A1 podávaná 231 novorozencům s vysokým rizikem atopické dermatitidy selhala replikovat toto zjištění, pravděpodobně kvůli odlišnému kmeni nebo dávkování.24

Několik malých RCT ukázalo určitý přínos u dětí se zavedenou atopickou dermatitidou léčených probiotiky.25–27 V jiné studii 56 dětí od šesti do Do randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie bylo zařazeno 18 měsíců věku se středně těžkou nebo těžkou atopickou dermatitidou.28 Děti dostaly dvakrát denně probiotikum (1 × 109 Lactobacillus fermentum VRI-033) nebo ekvivalentní objem placeba. po dobu osmi týdnů. Konečné hodnocení v 16. týdnu ukázalo významné snížení indexu závažnosti atopické dermatitidy (SCORAD) v průběhu času v probiotické skupině (P = 0,03), ale ne ve skupině s placebem. Významně více dětí užívajících probiotika (92 procent) mělo index SCORAD, který byl lepší než výchozí stav v 16. týdnu, ve srovnání se skupinou s placebem (63 procent; P = 0,01). Jiné intervence ke zlepšení alergických příznaků však nebyly úspěšné.