„Dám jim jedno srdce a do nich vložím nového ducha. Sejmu z jejich těla kamenné srdce a dám jim srdce z masa, aby mohli kráčejte podle mých stanov a dodržujte má pravidla a dodržujte je. A budou mým lidem a já budu jejich Bohem. “(v. 19–20).
– Ezekiel 11
Dělat teologii správně často zahrnuje udržování dvou doplňujících se pravd v napětí. Například v naší nauce o Bohu nesmíme nikdy zdůrazňovat jednotu našeho Stvořitele na úkor Jeho jednoty (unitarianismu) nebo Jeho Jednoty na úkor Jeho jednoty (triteismu). doktríny spásy a prozřetelnosti, nikdy nesmíme zdůrazňovat božskou svrchovanost na úkor lidské odpovědnosti (fatalismus) nebo lidskou odpovědnost na úkor božské svrchovanosti (pelagianismus a semi-pelagianismus). Udržet toto napětí může být obtížné, ale brání nám to upadnout do doktrinální chyby.
Proroci starých smluv také měli v ti potíže udržovat v napětí doplňující se pravdy. Uvažujme o dialogu mezi Pánem a Ezechielem, který je zaznamenán v dnešní pasáži. Bůh řekl Ezechielovi, že na Jeho lid přichází soud a Ezekiel souhlasil, že si to zaslouží (Ezek. 11: 1–12; viz kap. 6). Ezekiel neprotestoval, že si národ nevysloužil svůj trest; spíše ho zděšilo, že Bůh zcela zničí potomky Jákoba / Izraele, národa, který již byl vyhnán vyhnanstvím, hladomorem a válkou (11:13). Ezekiel těžko udržoval v napětí dvě pravdy: že Bůh nemůže „v žádném případě zbavit viny“ a že neporuší svou smlouvu s Izraelem a vždy si zachová lid pro sebe (Ex 34,7; Lev 26: 44–45). Protože Ezekiel věděl, že si Izrael zaslouží pouze smrt, nemohl vidět, jak by Pán mohl chránit svůj vyvolený národ, kdyby musel soudit Izrael.
Bůh odpověděl na situaci tím, že zachová pozůstatek Jeho svrchovaného zásahu, aby změnil jejich srdce. Přivedl ty, které vypověděl do cizích zemí, zpět do Kanaánu, vložil do nich nového ducha a nahradil jejich tvrdá kamenná srdce živými srdci z masa, která bije pravou vírou a láskou pro Něho (v. 14–21). Pán očistil svůj lid, aby unikl Jeho hněvu.
Jiní inspirovaní autoři komplexněji ukazují, že Pán může současně soudit a chránit svůj lid. pouze v Kristu. Nesl soud, který jsme si zasloužili za naše hříchy, a my jsme v něm uchováni b protože jsme v Synu prohlášeni za spravedlivé (2 Kor. 5:21). Aby mohlo dojít k tomuto ospravedlnění, musí Pán převzít iniciativu a proměnit naše srdce, protože bez této transformace nemůžeme vidět Boží království, natož vstoupit do něj vírou (Jan 3: 3). Pán nás musí regenerovat, abychom mohli věřit a být ospravedlněni, a následně přijmout přebývajícího Ducha a být posvěceni.
Coram Deo
Dr. R.C. Sproul řekl, že biblickou nauku o spasení lze účinně shrnout do tří slov: regenerace předchází víře. Bez regenerace nemůžeme věřit Kristu a být s ním sjednoceni, a pokud nejsme sjednoceni s Kristem, nemůžeme být ospravedlněni, posvěceni a oslavováni. Nemůžeme si zasloužit regeneraci, a proto musíme konečně připsat naši spásu samotnému Bohu. Buďme vděční za to, že nás Pán nenechal pro sebe, ale proměnil nás ve víru v Něho.
Pasáže pro další studium
Deuteronomium 30: 6
5. Mojžíšova 30: 6
28. žalm
28. žalm
2. Korinťanům 3: 3
2. Korinťanům 3: 3
Titovi 3: 4–7
Titovi 3: 4– 7