HYDRA LERNAIA (Čeština)

Řecká mytologie > > Bestiář > > Dragons > > Lernaean Hydra (Hydra Lernaia)

HYDRA LERNAIA (Lernaean Hydra) byl obrovský had s devíti hlavami, který strašil bažiny Lerny. Byl poslán Herakles (Heracles), aby ji zničil jako jednu z jeho dvanácti prací, ale pro každou z jejích hlav, které sťal, vyrazily další dvě. Takže pomocí Iolaose (Iolaus) aplikoval vypálené značky na oddělené pahýly, vypálil rány a zabránil regeneraci. V bitvě také rozdrtil pod patou obrovského kraba, který přišel pomáhat Hydře. Hydru a Kraba poté Hera umístil mezi hvězdy jako Constellations Hydra and Cancer.

FAMILY OF THE HYDRA

RODIČI

TYPHOEUS & EKHIDNA (Hesiod Theogony 313, Hyginus Pref & Fab 30 & 151)
EKHIDNA (Ovid Metamorphoses 9,69)

LinkedIn

HYDRA. Toto monstrum, stejně jako lev, bylo potomkem Typhona a Echidny a bylo vychováno Hérou. Pustošilo zemi Lernae poblíž Argosu a sídlilo v bažinách poblíž studny Amymone: bylo to impozantní svými devíti hlavami, jejichž střed byl nesmrtelný. Heracles s hořícími šípy lovil monstrum a palicí nebo srpem mu uřízl hlavy; ale na místě hlavy, které odřízl, vyrostly pokaždé dva nové a hydra přišel na pomoc obrovského kraba a zranil Heracles. S pomocí svého věrného služebníka Iolause však spálil hlavy hydry a devátou nebo nesmrtelnou pohřbil pod obrovskou skálou. Poté, co dobyl monstrum, otrávil své šípy žlučou, odkud se jimi způsobené rány staly nevyléčitelnými. Eurystheus prohlásil vítězství za nezákonné, protože ho Heracles získal pomocí Iolause. (Hes. Theog. 313, & c .; Apollod. Ii. 5. § 2; Diod. Iv. 11; Eurip. Herc. Fur. 419, 1188, Ion, 192. ; Ov. Met. Ix. 70; Virg. Aen. Viii. 300; Paus. Ii. 36. § 6, 37. § 4, v. 5. § 5; Hygin. Fab. 30.)

Zdroj: Slovník řecké a římské biografie a mytologie.

KLASICKÉ LITERATURNÍ VÝBĚRY

HYDRA DRUHÁ PRÁCE HERACLŮ

Hesiod, Theogony 313 a násl. (překl. Evelyn-White) (řecký epos C8 nebo 7 př. n. l.):
„A za třetí opět porodila příšerně smýšlející Lernaian (Lernaean) Hydru, kterou bohyně bíle vyzbrojila Hera vyživován kvůli její neutuchající zášti proti silnému Heraklesovi (Heraclesovi). Přesto on, Herakles, syn Dia, z linie Amphitryon, podle návrhu spoileru Athene a pomocí válečného Iolaose zabil toto zvíře nelítostným bronzovým sw ord. „

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 2. 77 – 80 (trans. Aldrich) (řecký mytograf C2nd nl):
„Pro svou druhou práci byl Herakles instruován, aby zabil Lernaianskou (Lernaeanskou) Hydru. Zvíře bylo vyživováno v močálech Lerny, odkud by šla ven na rovinu k nájezdu hejna a ničí zemi. Hydra byla nesmírně velká, s osmi smrtelnými hlavami a devátou uprostřed, která byla nesmrtelná. Když Iolaos (Iolaus) řídil, Herakles jel vozem do Lerny a tam zastavil koně, našel Hydru na hřebeni vedle pramenů Amymone, kde hnízdila. Házením plamenných kopí na ni přinutil, aby se vynořila, a jak to udělala, dokázal se ho chytit. Ale ona se na něj zavinula tím, že se omotala kolem jednoho noh a nebyl schopen pomoci záležitostem tím, že ji udeřil holí, protože jakmile byla jedna hlava odhozena, na jejím místě vyrostly další dvě. Pak přišel obrovský krab, aby pomohl Hydře, a kousl Heraklesa Nohu. Za tímto účelem zabil kraba a zavolal svým vlastním jménem na Iolaose o hel str. Iolaos vyrobil několik pochodní zapálením části přilehlých lesů a pomocí nich spálil kouzla hlav a zabránil jim v růstu. Když tento problém překonal, Herakles uťal nesmrtelnou hlavu, kterou pohřbil a zakryl těžkým balvanem na straně silnice, která vede přes Lernu do Elaios (Elaeus).Rozřezal tělo Hydry a namočil šípy do jejího jedu. “

Strabo, Zeměpis 8. 6. 6:
„ Jezero Lerna, dějiště příběhu Hydry, leží v Argeii a na mykénském (mycenejském) území. „

Pausanias, popis Řecka 2. 37. 4 (trans. Jones) (řecký cestopis C2. n. l.):
” U zdroje Amymone roste platan, pod kterým, jak se říká, vyrostla Hydra (vodní had). Jsem připraven věřit, že toto zvíře bylo co do velikosti lepší než ostatní vodní hadi a že jeho jed měl v sobě něco tak smrtícího, že Herakles zacházel s hroty svých šípů svou žlučí. Podle mého názoru to však mělo jednu hlavu a ne několik. Byl to Peisander z Kamirosu (Camirus), kdo, aby se rytmus mohl zdát děsivější a jeho poezie mohla být pozoruhodnější, představoval Hydru s mnoha hlavami. “

Pausanias, Popis Řecka 5. 17. 11:
„Heracles, vedle něj stojící Athéna, střílí na Hydru, zvíře v řece Amymone.“

Pausanias, Popis Řecka 5. 26. 7:
„Podle menších nabídek Mikythosu (Micythus). . . jsou některá z Heraklesových činů, včetně toho, co udělal německému lvu (Leonta Nemea), Hydře, Pekelnému chrtovi a kanci u řeky Erymanthos. “

Diodorus Siculus, knihovna Historie 4. 11. 5 (trans. Oldfather) (řecký historik C1. Př. N. L.):
„Druhou prací, kterou se ujal, bylo zabití Lernaianské (Lernaeanské) Hydry, pramenící z jehož jediného těla bylo vyrobeno sto krků, každý nese hadí hlavu. A když byla odříznuta jedna hlava, místo, kde byla oddělena, vytáhlo další dvě; z tohoto důvodu to bylo považováno za neporazitelné, a to z dobrého důvodu, protože jeho část, která byla podrobena, vyslala na jeho místo dvojnásobnou pomoc. Proti věci tak obtížně zvládnutelné, protože tento Herakles vymyslel důmyslný plán a přikázal Iolaosovi (Iolausovi), aby spálil spálenou značku části, která byla oddělena, aby zkontrolovala tok krve. Takže když si tímto způsobem podmanil zvíře, namočil hlavy svých šípů do jedu, aby při střele mohla být střelena rána, kterou by bod mohl být nevyléčitelný. “

Quintus Smyrnaeus , Fall of Troy 6. 212 ff (trans. Way) (řecký epos C4th AD):
„Tímto způsobem byla Hydra mnohokrká a mávala strašnými jazyky. Z jeho ustráchaných hlav ležely na zemi některé useknuté, ale mnohem více mu puklo z krku, zatímco Herakles a Iolaos (Iolaus), neohrožený twain, tvrdě dřeli; ten s blesky srpu zametl divoké hlavy, jeho kolega spálil každý krk zářícím železem; monstrum tak bylo zabito. „

Pseudo-Hyginus, Fabulae 30:
„Zabil na jaře Lerny devět hlav Lernaeanů Hydra, potomek Typhona. Toto monstrum bylo tak jedovaté, že svým dechem zabíjela muže, a pokud kdokoli prošel kolem, když spala, dýchal její stopy a zemřel v největších mukách. Podle instrukcí Minervy ji zabil, vykoupal a namočil šípy do její žluče; takže ať už později zasáhl šípy, neuniklo smrti a později sám zahynul ve Frýgii ze stejné příčiny. “

Pseudo-Hyginus, Fabulae 151:
„Z Typhona se narodil obr a Echidna … Hydra, kterou Herkules zabil na jaře Lerny.“

Pseudo-Hyginus, Astronomica 2. 23:
„Krabí byl údajně uveden mezi hvězdy díky laskavosti Juno, protože když Herkules stál pevně proti Lernaeanské hydře, praskl mu z bažiny u nohy. Herkules, rozzuřený v tomto okamžiku ji zabil a Juno ji zařadila mezi souhvězdí. „

Ovid, Metamorphoses 9. 69 ff (trans. Melville) (římský epos C1st BC to C1st AD):
“ Mastering Dracones (Dragons) je dětská hra, Achelous! Ano, pokud jste byli hadí šampióni, jak byste se mohli porovnat s Echidnou Lernaea, vy jste jediným hadem? Hnalo to na rány: ze všech jeho stovek hlav jsem odřízl jednu, ale z krku jí vyskočily další dvě, které byly úspěšnější, silnější než dříve! Ano, i když se rozvětvil hady vyvrženými ze smrti a rozmnožoval se na zkázu, zvládl jsem to a, mistrovsky, odeslal jsem to. “

Virgil, Aeneid 6. 803 ff (trans. Day-Lewis ) (Římský epos C1st BC):
„Lerana podmanil hrůzou svého luku.“

Seneca, Hercules Furens 220 ff (trans. Miller) (římská tragédie C1st AD):
„Rozdrtil jejich oteklé hrdlo svými dětskými rukama a cvičil pro Hydru.“

Seneca, Hercules Furens 241 a nás:
„Lernovo padlé monstrum, škůdce, konečně se neuklidnilo ohněm a učit se umírat? „

Seneca, Hercules Furens 526 a nás:
„ Nechť Alcmenin syn v nekonečných válkách použije na příšery ruku, která nesla nebesa; nechť odřízne Hydrově lemovací krky.”

Seneca, Medea 700 a násl:
“ „V odpovědi na mé zaklínadla nechte přijít Pythona… Nechte se vrátit Hydra a každý had odříznutý Herkulesovou rukou, obnovující se svým vlastním zničením . I ty, vždy ostražitý drak. „

Valerius Flaccus, Argonautica 7. 623 ff (trans. Mozley) (římský epos C1. N. L.):
“ Tirynthian se unavil v boji proti Děsiví zástupci Hydry se obrátili k pallasovým požárům. “

Statius, Thebaid 4. 168 a násl.:
„ Tam leží Hydra s trojnásobně rozvětvenou korunou, která byla v poslední době zabita a faulovaná smrtí: část , vyražený ve stříbře, třpytí se divoce s pohybujícími se hady, část mazaného zařízení je potopena a temně se ztrácí v agónii smrti proti zlatohnědému zlatu; kolem, z tmavě modré oceli protéká prudký proud Lerny. „

Nonnus, Dionysiaca 25. 196 ff (trans. Rouse) (řecký epos C5. n. l.):
“ vzal všechny ty potíže na osvobodit nějaký malý hadí potok, jako je Lerna, tím, že odříznete samorostlé první plody číhajícího hada, jak ta hojná úroda hadích hlav rostla. Kéž by vraždil sám! Místo toho, aby zavolal svou úzkost na Iolaose (Iolause), zničil hlavy, jak znovu rostly, zvednutím hořící pochodně; dokud se jim dvěma nepodařilo získat z jedné hadí ženy to nejlepší. . . kácení keřů hlav, které někdy rostly na tolika krcích. „

Suidas sv Hydran temnein (trans. Suda On Line) (byzantský řecký lexikon C10. n. l.):
“ Hydran temnein (vy odřezávají hydru): Řekl o věcech, které jsou beznadějné; Příběh spočívá v tom, že když Herakles bojoval s Hydrou v Lerně, která měla sto hlav, a protože hlavy byly odříznuty, více rostlo, nařídil Iolaosovi (Iolausovi), aby ty řezané spálil. “

Suidas sv Hydra:
„Hydra: Had s devíti hlavami.“

ŠIPKY HERACLŮ POVLAKOVANÝCH VENOMEM HYDRA

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 2. 157:
„Ve strachu, aby Herakles netoužil po Iole víc než sama, a ve své víře, že Nessosova krev byla skutečně lektvarem lásky, ho tím polila. Herakles to dal zapnul to a zahájil oběť, ale brzy se župan zahřál, protože jed Hydry začal vařit jeho maso. Chytil Likhase (Lichase) za nohu a hodil ho do euboianského moře, poté odtrhl plášť, který se mu lepil na tělo, takže mu srazil maso a zasáhl ho. “

Apollonius Rhodius , Argonautica 4. 1390 ff (trans. Rieu) (řecký epos C3rd př. N. L.):
„Had, sražený Heraklesem, ležel u kmene jabloně. Pouze špička ocasu mu stále škubala; od hlavy dolů jeho temná páteř nevykazovala známky života. Jeho krev byla otrávena šípy ponořenými do žluči Lernaianské (Lernaeanské) Hydry a mouchy zahynuly v hnisajících ranách. “

Strabo, Geografie 8. 3. 19 (řecky Jones) (řecky geograf C1st BC to C1st AD):
„Vydává útočný zápach na vzdálenost dvaceti stadiónů a ryby jsou nevhodné k jídlu. V mýtických zprávách to však někteří autoři přisuzují skutečnosti, že někteří z Kentauroi (Kentaurů) zde odplavili jed, který dostali z Hydry. . . Voda ke koupání odtud léčí malomocenství, elefantiázu a svrab. “

Pausanias, Popis Řecka 5. 5. 9 (trans. Jones) (řecký cestopis C2. N. L.):
„ Někteří Řekové řekni, že Khiron (Chiron), jiný, že Pylenor, další Kentauros (Centaur), když byl zastřelen Heraklesem, utekl zraněný k této řece a umyl si v ní své zranění, a že to byl Hydrův jed, který dal Anigrosovi jeho ošklivý zápach. “

Diodorus Siculus, Knihovna dějin 4. 38. 1 (trans. Oldfather) (řecký historik C1 před naším letopočtem):
„Herakles si oblékl pomazanou košili a jako sílu toxická droga začala pomalu působit, setkal se s nejstrašnější katastrofou. Šípový osten nesl jed zmije, a když košile z tohoto důvodu, jak se zahřívala, zaútočila na maso těla. “

Quintus Smyrnaeus, Fall of Troy 9. 392 ff (trans. Way) (řecký epos C4th AD):
„Vedle jeho kamenité postele ležel dlouhý toulec plný šípů, některé na lov, jiné na lov bít jeho nepřátele withal; se smrtícím jedem toho padlého vodního hada byli tito obskurní. Před ním, blízko jeho ruky, položil velký luk se zakřivenými špičkami rohů, obtočenými mocnými rukama Herakles. “

Pseudo-Hyginus, Fabulae 30 (trans. Grant) (římský mytograf C2nd AD):
„Podle instrukcí Minervy ji zabil, vykostil a namočil šípy do její žluče; takže ať už později zasáhl šípy, neunikl smrti a později sám zahynul ve Phrygii z stejná věc. “

Pseudo-Hyginus, Fabulae 34:
“ probodl Nessuse svými šípy.Když zemřel, Nessus věděl, jak jedovaté jsou šípy, protože byly ponořeny do žluči Lernaeanské hydry, vytáhl část své krve a dal ji Dejanira (Deianeira) a řekl jí, že je to kouzlo lásky. Pokud chtěla, aby ji její manžel neopustil, měla by nechat jeho oděvy potřít touto krví. Dejanira, který mu věřil, ji pečlivě uchoval. “

Ovidius, Metamorphoses 9. 129 & 158 ff (trans. Melville) (římský epos C1st BC to C1st AD):
„Šílený letěl a prorazil prchajícímu kentaurovi záda: z jeho prsou se zasekl ostnatý hrot. Odstrčil hřídel a z obou ran vytryskla krev, krev, která nesla Lernaeiův jed.“ Nessus to dohnal. „Nezemřu unavený,“ pomyslel si a dal svou košili namočenou v teplém gore Deianira, talisman, řekl, aby zapálil lásku. “ . . .
Rozhodla se poslat košili prodchnutou Nessusovou „krví, aby upevnila selhávající lásku jejího manžela. Nevěděla, co dala, svěřila svůj zármutek Lichasovi (o nic méně nevědomý) a nabila ho jemnými slovy, aby to vzal svému pánovi. A Herkules přijímající dar a na svých bedrech nosil v nevědomosti otrávenou krev Echidny Lernaea. Plamen se rozsvítil; nabídl slova modlitby a kadidla a nalil na mramorový oltář víno z mísy. Tato smrtící síla zahřívala. Osvobozený plamenem prosakoval a kradl a šířil se všemi Herkulovými končetinami. I když ještě mohl, srdce jeho hrdiny potlačilo jeho sténání, ale když agónie zvítězila nad vytrvalost, odhodil oltář a jeho výkřiky úzkosti naplnily radosti Oety. Zoufale se pokusil smrtelnou košili odtrhnout; každá slza mu také roztrhla kůži, a bylo odporné, aby se vztahovala, buď se zasekla, porazila jeho pokusy osvobodit ji z jeho masa, nebo jinak odhalila jeho tržné svaly a obrovské kosti. Proč, když jed hořel, probublávala a zasyčela jeho samotná krev, jako když se v ledové vodě uhasí rozžhavená čepel. Nikdy konec! Plameny se olizovaly dovnitř, chamtivé na jeho vnitřnosti; z každého póru proudil pot; jeho spalující šlachy praskly; slepá hniloba roztavila jeho dřeň. . . V raněné agónii se potuloval po výšinách Oety. „

Seneca, Hercules Furens 1194 a nás:
“ „A co ta šachta, která stále kape krví chlapců? Byl ponořen do Hydřiny gore – ah, nyní poznávám své vlastní zbraně. Není třeba žádat ruku, která je použila! Kdo mohl ohnout luk nebo jaká ruka táhla strunu, která se mi nedostává? “ „

HYDRA GUARDIAN OF THE UNDERWORLD

Statius, Silvae 5. 3. 260 a nás:
„Ale vy ano „Ó panovníci mrtvých a ty, Ennean Juno, souhlasíte-li s mou modlitbou… ať strážce brány neudělá prudké štěkání, ať vzdálené údolí skrývají Centauri (Centaury) a Hydrovu hromadu a Scyllovu obludnou horde. „

POETICKÉ EPITETY

ANTIENT GREEK & ROMAN ART

ZDROJE

ŘECKO

ROMAN

BYZANTINE

• Suidas, The Suda – byzantský řecký lexikon C10. AD