Hustota obyvatelstva

Hustota obyvatelstva je počet obyvatel děleno celkovou rozlohou půdy nebo objemem vody.

Nízká hustota může způsobit vír vyhynutí a vést k dalšímu snížení plodnosti. Tomu se říká Allee efekt podle vědce, který jej identifikoval. Příklady příčin snížené plodnosti při nízké populační hustotě jsou:

• Zvýšené problémy s hledáním sexuálních partnerů
• Zvýšená příbuzenská plemenitba

Lidské hustoty Upravit

Hustota obyvatelstva je počet lidí na jednotku plochy, obvykle uváděny na kilometr čtvereční nebo míli čtvereční a které mohou zahrnovat nebo vyloučit například oblasti vody nebo ledovce. Obvykle to lze vypočítat pro kraj, město, zemi, jiné území nebo celý svět.

Populace světa je přibližně 7 500 000 000 a celková plocha Země (včetně půdy a vody) je 510 000 000 km2 (197 000 000 čtverečních mil.) Proto je celosvětová hustota lidské populace kolem 7 500 000 000 ÷ 510 000 000 = 14,7 na km2 (38 na čtvereční mi.). Pokud se vezme v úvahu pouze pozemská oblast Země o rozloze 150 000 000 km2 (58 000 000 čtverečních mil.), Pak je hustota lidské populace 50 na km2 (129 na čtvereční míle). To zahrnuje veškerou kontinentální a ostrovní pevninu, včetně Antarktida. Pokud je také vyloučena Antarktida, pak hustota obyvatelstva stoupne na více než 55 lidí na km2 (více než 142 na čtvereční míli). Více než polovinu zemské hmoty Země však tvoří oblasti nehostinné pro lidské obydlí, například pouště a vysoké hory a populace má tendenci se shlukovat kolem mořských přístavů a zdrojů sladké vody. K tomu, aby byly jednoduché hodnoty hustoty obyvatelstva užitečné, jsou zapotřebí další kritéria.

Několik nejhustěji osídlených území na světě jsou městské státy, mikrostáty a městské závislosti. Ve skutečnosti je 95% světové populace soustředěno pouze na 10% světové země. Tato území mají relativně malou rozlohu a vysokou úroveň urbanizace, přičemž ekonomicky specializovaná populace města čerpá také z venkovských zdrojů mimo tuto oblast, což ilustruje rozdíl mezi vysokou hustotou obyvatelstva a přelidněním.

Pouště mají velmi omezený potenciál pro pěstování plodin, protože na jejich podporu není dostatek deště. Jejich hustota obyvatelstva je tedy obecně nízká. Některá města na Středním východě, například Dubaj, však rychle rostou populací a infrastrukturou.

Města s vysokou hustotou obyvatelstva jsou některými považována za přelidněná, i když to bude závisí na faktorech, jako je kvalita bydlení a infrastruktura a přístup ke zdrojům. Velmi hustě osídlená města jsou většinou v Asii (zejména v jihovýchodní Asii); Afrika v Lagosu, Kinshase a Káhiře; Jižní Amerika v Bogotě, Limě a São Paulu; a Mexico City a Petrohrad také spadají do této kategorie.

Obyvatelstvo města a zejména oblast jsou však silně závislé na použité definici „městské oblasti“: hustoty jsou téměř vždy vyšší pouze pro centrum než když jsou zahrnuty předměstské osady a zasahující venkovské oblasti, jako v aglomeraci nebo metropolitní oblasti (městská oblast někdy zahrnuje sousední města).

Pro srovnání, na základě 7 miliard světové populace, obyvatelé světa jako volný dav, který by zabral téměř 1 m2 (10 čtverečních stop) na osobu (srov. Jacobsova metoda), by zabíral prostor o něco větší, než je rozloha Delaware.

Země a závislá území Upravit

Další metody měření Upravit

Ačkoli aritmetická hustota je nejběžnějším způsobem měření hustoty obyvatelstva, několik byly vyvinuty další metody k zajištění přesnější míry popu hustota izolace přes konkrétní oblast.

• Aritmetická hustota: Celkový počet lidí / plocha půdy
• Fyziologická hustota: Celková populace / plocha orné půdy
• Hustota zemědělství: Celková venkovská populace / oblast orné půdy
• Hustota bydlení: Počet lidí žijících v městské oblasti / oblasti obytné půdy
• Hustota měst: Počet lidí obývajících městskou oblast / celková plocha městské půdy
• Ekologické optimum: Hustota obyvatelstva, kterou lze podpořit přírodními zdroji