Velký Kýros
Kýros II., Kourosh v perštině, Kouros v řečtině

Umělecký portrét Kýra Velkého

Kýros (580–529 př. n. l.) byl prvním achajmenovským císařem. Založil Persii spojením dvou původních íránských kmenů – Médů a Peršanů. Ačkoli se o něm vědělo, že je velkým dobyvatelem, který v jednom okamžiku ovládal jednu z největších říší, jaké kdy viděl, je nejlépe připomínán pro svou bezprecedentní toleranci a velkorysý přístup k těm, které porazil.
Po svém vítězství nad Medy založil vládu pro své nové království, zahrnující jak mediánské, tak perské šlechty jako civilní úředníky. Dobytí Malé Asie dokončeno a vedl své armády k východním hranicím. Hyrcania a Parthia již byly součástí Mediánského království. Dále na východ dobyl Drangiana, Arachosia, Margiana a Bactria. Po překročení Oxu dorazil k Jaxartes, kde vybudoval opevněná města s cílem bránit nejvzdálenější hranici svého království před kočovnými kmeny ve střední Asii.
Vítězství na východ ho vedla opět na západ a zněla hodinu za útok na Babylon a Egypt. Když dobyl Babylon, učinil tak na zdraví židovské komunity, která ho uvítala jako osvoboditele – dovolil Židům vrátit se do zaslíbené země. Ukázal velkou toleranci vůči náboženským vírám a kulturním tradicím jiných ras. Tyto vlastnosti mu vynesly úctu a poctu všem lidem, nad nimiž vládl.

Basreliéf Kýra Veliký, v Pasargadu, Írán.

Vítězství nad Babylónií vyjádřilo všechny aspekty politiky smírčího jednání, kterou Kýros do té doby dodržoval. Neprezentoval se jako dobyvatel, ale jako osvoboditel a legitimní nástupce koruny. Rovněž vyhlásil první Listinu lidských práv, kterou lidstvo zná. Vzal titul „babylonský král a zemský král“. Cyrus nepřemýšlel o tom, že by přemohl přemožené lidi do jediné formy, a měl moudrost ponechat nezměněnou instituci každého království, které připojil k perské koruně. V roce 539 př. N. L. Umožnil více než 40 000 Židům opustit Babylon a vrátit se do Palestiny. Tento krok byl v souladu s jeho politikou nastolení míru pro lidstvo. Z východu foukal nový vítr, který nesl výkřiky a pokoru poražených a zavražděných obětí, uhasil požáry vypleněných měst a osvobodil národy z otroctví.
Kýros byl vzpřímený, velký vůdce lidí, velkorysý a dobročinný . Hellenové, které si podmanil, ho považovali za „dárce zákona“ a Židy za „obžalovaného Pána“.
Před svou smrtí založil nové hlavní město na Pasargade ve Farsu. a ustanovil vládu pro svou říši. Vymenoval guvernéra (satrapa), který ho zastupoval v každé provincii, avšak za správu, zákonodárství a kulturní aktivity každé provincie byli zodpovědní satrapové. Podle Xenophon Cyrus je také pokládán za vymyslel první poštovní systém, (achajmenovské úspěchy). Jeho doktríny byly přijaty budoucími císaři achajmenské dynastie.

Cyropaedia of Xenophon, The Life of Cyrus The Great
Xenophon (řecký žoldák & historik 430 – 355 př. N. L.).
Achajmenovská armáda
Autor: Profesor A. Sh. Shahbazi
Cyrus Veliký: Dekret o navrácení Židů, 539 př. N. L. Editoval: Charles F. Horne
Velký válec Kýra
První známá Listina práv národů, 539 př. n. l.
Upravil: Shapour Ghasemi
Historie Herodotova, (485 – 425 př. n. l.)