ERIS (Čeština)

Řecká mytologie > > řečtina Bohové > > Démoni (duchové) > > Eris

ERIS byla bohyně nebo personifikovaný duch (daimona) sváru, sváru, soupeření a soupeření. Často byla zobrazována konkrétněji jako daimona válečného sporu, který straší na bojišti a těší se z lidského krveprolití.

Kvůli nepříjemné povaze Eris byla jedinou bohyní, která nebyla pozvána na svatbu Peleuse a Thetis. Když se stejně objevila a byl jí odmítnut vstup, zuřila a hodila mezi bohyně zlaté jablko vepsal „To the fairest.“ Tři si na to vzali nárok – Héra, Afrodita a Athéna – a ve své rivalitě způsobili události, které vedly k trojské válce.

Eris byl s válkou úzce ztotožněn. – bohyně Enyo. Homer používá jména zaměnitelně. Její římské jméno bylo Discordia.

RODINA ERIS

RODIČE

OFFSPRING

ERIS (Eris), bohyně, která vyvolává válku a svár. Podle Iliady se toulá po sobě, zpočátku malá a bezvýznamná, ale brzy zvedne hlavu do nebe (iv. 441) Je přítelem a sestrou Arese a spolu s ním se těší z válečné bouře, která zvyšuje sténání lidí. (Iv. 445, v. 518, xx. 48.) Je nenasytná ve své touze po krveprolití, a poté všichni ostatní bohové se stáhli z bitevního pole, stále se raduje nad zmatkem, který byl způsoben. (v. 518, xi. 3, & c., 73.) Podle Hesioda (Theog. 225, & c.) , byla dcerou noci a básník ji popisuje jako matku různých alegorických bytostí, které jsou příčinami nebo představiteli neštěstí člověka. Byl to Eris, kdo hodil jablko do shromáždění bohů, příčina tolika utrpení a války. Virgil představuje Discordii jako bytost podobnou Homeric Eris; protože Discordia se objevuje ve společnosti Marsu, Bellony a Fúrií a Virgil evidentně napodobuje Homera. (Aen .. viii. 702; Serv . Aen. I. 31, vi. 280.)

Zdroj: Slovník řecké a římské biografie a mytologie.

KLASICKÉ LITERATURNÍ VÝBĚRY

RODINA ERIS

ERIS MATKA KACHODAEMONŮ (KAKODAIMONES)

Eris byla matkou Kakodaimonů (Cacodaemons), zlých duchů, kteří sužovali lidstvo.

Hesiod, Works and Days 804 ff:
„Dejte si pozor na všechny páté dny; jsou drsné a rozzlobené; bylo to páté, jak říkají, Erinyes (Furies) asistovali při snášení Horkose (Horcus, Oath), kterého nesla Eris (Strife), aby byl morem pro ty, kdo skládají falešnou přísahu. “

Hesiod, Works and Days 90 ff:
„ For ere toto kmeny lidí žily na zemi vzdálené a prosté neduhů (kakoi) a tvrdé dřiny (ponoi) a těžkých nemocí (nosoi argaleai), které přinášejí Keres (démony smrti) na muže; neboť v bídě lidé rychle stárnou. žena sundala rukama velké víčko nádoby a rozptýlila to všechno a její myšlenky způsobily lidem zármutek a neplechu. Pouze Elpis (Hope) tam zůstal v nerozbitném domě pod okrajem velké nádoby a ne vyleťte na dveře; právě proto ji víko nádoby zastavilo, z vůle Zeuse, který drží Aegis, který shromažďuje mraky. Ale ostatní, nespočetné rány (muria lugra), bloudí mezi lidmi; Země je plná l zla (kakoi) a moře je plné. Samy o sobě nemoci (nosoi) přicházejí na muže neustále ve dne i v noci a tiše přinášejí neplechu smrtelníkům; neboť moudrý Zeus jim vzal řeč. Neexistuje tedy žádný způsob, jak uniknout vůli Dia. „

ERIS & ZLATÉ JABLKO DISKORDU

Stasinus z Kypr nebo Hegesias z Aeginy, Cypria Fragment 1 (souhrn z Proclus, Cherstomathia 1) (trans. Evelyn-White) (řecký epos C7th nebo C6th BC):
„Současný epos s názvem The Cypria je jedenáct knih. Jeho obsah je následující. Zeus plánuje s Themisem vyvolat trojskou válku. Eris (spor) přijde, zatímco bohové hodují v manželství Peleuse a zahájí spor mezi Hérou, Athénou a Afroditou o to, který z nich je nejspravedlivější.Tři jsou vedeni Hermesem na rozkaz Zeuse Alexandrovi (Alexandrovi) na hoře Idy za jeho rozhodnutím a Alexandros, lákaný slíbeným sňatkem s Helenou (Helen), se rozhoduje pro Afroditu. “

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca E3. 2 (trans. Aldrich) (řecký mytograf C2nd AD):
„Eris (svár) hodil jablko Héře, Athéně a Afroditě, jako uznání jejich krásy, a Zeus přikázal Hermovi doprovodí je Alexandrovi (Alexandrovi) na Ideovi, aby byl souzen jím. Nabídli Alexandrosovy dary: Héra řekla, že kdyby byla vybrána nejspravedlivější ze všech žen, udělala by z něj krále všech mužů; Athéna mu slíbila vítězství ve válce; a Afrodita mu slíbila Helenu (Helen) za manželství. Takže si vybral Afroditu. „

Pseudo-Hyginus, Fabulae 92 (trans. Grant) (římský mytograf C2nd nl):
“ Jove prý pozval na svatbu Peleuse a Thetise všechny bohové kromě Eris nebo Discordia. Když přišla později a nebyla přijata na hostinu, hodila dveřmi jablko s tím, že by si to měli vzít ti nejspravedlivější. Juno, Venus a Minerva si pro sebe získaly cenu krásy. “

Colluthus, Znásilnění Heleny 38 a násl. (Trans. Mair) (řecká poezie od 5. do 6. let n. L.):
„ A celá rasa bohů spěchaných k uctění nevěsty s bílými zbraněmi. . . Ale Eris (Svár) nechal Kheiron (Chiron) bez přízraku: Kheiron na ni nebral ohled a Peleus ji neposlouchal. . . A Eris (Svár) přemožená bolestmi rozzlobené žárlivosti putovala a hledala způsob, jak narušit hostinu bohů. A často vyskočila ze židle poseté drahými kameny a znovu si sedla. Udeřila ruku do lona Země a nedbala na skálu. Fain by odkrýt šrouby temných dutin a probudit Titany (Titány) z dolní jámy a zničit nebe sídlo Dia, který vládne nahoře. Fain by oháněl řvoucí blesk ohně, ale přesto přes veškerou svou zuřivost ustoupil Hephaistosovi (Hephaestovi), strážci neuhasitelného ohně a železa. A pomyslela si, že probudí hlučné štíty štítů, pokud by náhodou mohly hlukem vyskočit hrůzou. Ale i ze své pozdější lstivé rady se stáhla ze strachu před železným Aresem, stíněným válečníkem.
A teď si vymyslela zlatá jablka Hesperidů. Odtud Eris vzala ovoce, které by mělo být předzvěstí války, dokonce i jablko, a vymyslela schéma signálních trápení. Kroucením paže vrhla na banket prvotní zmatek a rozrušila sbor bohyň. Héra ve slávě, že bude manželem a bude sdílet postel Dia, vstala ohromená a byla by omdlela. A Kypris (Cypris), protože byl vynikající než všichni ostatní, si přál mít jablko, protože je to poklad Erotů (Lásky). Ale Héra by se toho nevzdala a Athéna by se nepoddala. A Zeus, když viděl hádku bohyň a zavolal svého syna Hermaona, který seděl pod jeho trůnem, ho oslovil takto: „Pokud jsi náhodou, můj synu, slyšel jsi o synovi Priamose (Priama), jedné Paříži, nádherné mládí, které se stará o svá stáda na kopcích Tróje, dejte mu jablko; a požádejte ho, aby posoudil, jak se bohyně setkávají s obočím a orbovanýma očima. A nechte ji upřednostňovat, aby si to slavné ovoce odnesla jako cenu spravedlivějšího a ozdobu Lásek. “
Otec, syn Kronos (Cronus), přikázal Hermaonovi. A vyslechl rozkazy svého otce a vedl bohyně na cestu a nedbal na to. ..
. “

BÁZE ERIS & HERACLES

Aesop, Fables 534 (z Chambry 129) (trans. Gibbs) (řecká bajka C6th BC):
„Herakles (Heracles) se vydával na cestu skrz úzký průsmyk. Viděl něco, co vypadalo jako jablko, ležící na zemi a pokusil se ho rozbít kyjem. Poté, co ho udeřila kyj, věc nabobtnala až na dvojnásobek své velikosti. Herakles to znovu udeřil svým klub, ještě tvrdší než dříve, a věc se poté rozšířila do takové velikosti, že to blokovalo Heraklesovu cestu. Herakles pustil klub a ohromeně tam stál. Athena ho viděla a řekla: „Ó Heraklesi, nediv se! Tato věc, která způsobila tvůj zmatek, je Aporia (svárlivost) a Eris (svár). Pokud to necháš na pokoji, zůstane to malé; ale pokud rozhodnout se s ním bojovat, poté se zvětší ze své malé velikosti a zvětší se. ““

ERIS BOHEMIE STRIFE OF WAR

Eris byla bohyně bojiště s nenasytnou touhou po krveprolití. I poté, co se všichni ostatní bohové stáhli z bitvy, zůstala a radovala se z vraždění.

Homer, Ilias 4. 441 a násl. (Trans. Lattimore) (řecký epos C8th B.C.):
„Ares jel dál a Akhaians (Achaeans) šedooké Athene (Athena) a Phobos (Terror) je řídili, a Deimos (Fear) a Eris (Hate), jejichž hněv je neúprosný, ona je sestrou a společníkem vražedného Arese, která je zpočátku jen maličkost, ale poté roste, dokud kráčí po zemi s hlavou narážející do nebe. Když procházela náporem, shodila hořkost rovnoměrně mezi oběma stranami. ztěžuje bolesti mužů. “

Homer, Ilias 5. 333 a násl.:
„ bohyně, které se pohybují v pořadí podle bojujících mužů, Athene a Enyo, pytláci měst. “

Homer, Ilias 5. 518 a násl .:
„Jejich bojová práce. . . Ares zabil muže a Eris, jejichž hněv je neúprosný. “

Homer, Ilias 5. 590 a dále:
„ A s ním ve své síle následovali trojské prapory; a Ares je vedl s bohyní Enyo, která s sebou nese vřavu nehanebné nenávisti. “

Homer, Ilias 11. 3 a dále:
“ Zeus rychle poslal dolů k rychlým lodím Akhaians (Achaeans) unavená bohyně Eris (Strife), která drží ve svých rukou předzvěst bitvy. Zaujala své místo na obrovské duté černé lodi Odysseus, která ležela uprostřed, aby mohla vykřiknout na oba boky. . . Tam ji zaujala bohyně, vykřikla strašným a hlasitým výkřikem a vložila sílu do všech srdcí Akhaianů, aby neúnavně pokračovala v boji bitev. “

Homer, Iliad 11. 73 a následující:
„Tlak držel jejich hlavy v jedné linii a oni se otočili a bojovali jako vlci a Eris, Bolestná paní, je ráda sledovala. Pouze ona ze všech nesmrtelných se této akce zúčastnila. “

Homer, Ilias 18. 535 a násl.:„ „Druhá armáda, jakmile uslyšely povstání. . . najednou nasedli za jejich lehké nohy a šli za nimi a brzy je předjeli. Tito stáli na místě a bojovali v bitvě u břehu řeky, a kopími na sebe házeli bronzovými oštěpy; a Eris (Nenávist) tam byla s Kydoimosem (Cydoemus, Zmatek) a Ker (Smrt) destruktivní; držela živého muže s novým zraněním a dalšího nezraněného a táhla mrtvého muže za nohy masakrem. “

Homer, Ilias 20. 48 a násl .:
„ Po Olympionici se spojili v mužské společnosti, silná Eris, obránkyně národů, vybuchla a Athene zařvala stojící vedle příkopu vykopaného u zdi venku a nyní znovu na okraji bouřlivého moře. na druhé straně Ares v podobách temného bouřkového mraku. „

Hesiod, štít Heracles 139 ff (trans. Evelyn-White) (řecký epos C8th nebo C7th BC):
“ V jeho ruce vzal svůj štít, celý se třpytil: nikdo ho nikdy nezlomil úderem ani jej nerozdrtil. která zářila ohněm. Jeho ústa byla plná zubů v bílé řadě, ustráchaná a skličující, a na jeho ponurém obočí se vznášela strašlivá Eris (Battle-Strife), která seslala hromadu lidí: odnesl mysl a smysly chudých bídáků, kteří bojovali proti synovi Dia. . . Na štítu byli zpracováni Proioxis (Pursuit) a Palioxis (Flight) a Homados (Tumult), Phobos (Panic) a Androktasia (Slaughter). Také Eris (Battle-Strife) a Kydoimos (Cydoemus, Confusion) spěchali kolem a smrtící Ker (Fate) tam držel jednoho nově zraněného muže. “

Quintus Smyrnaeus, Fall of Troy 1. 158 ff (trans. Way) (řecký epos C4. n. l.):
„Její silná pravá ruka se zmocnila obrovského halapartny, ostré obou čepelí, které hrozná Eris dala Aresovi“, aby se její dítě Titanu stalo v rozporu Havraní duše lidí. “

Quintus Smyrnaeus, Trójský pád 1. 180 a dále:
„ Jak se válečné vojsko vznáší daleko, Eris, probouzecí začátek výkřiků. “

Quintus Smyrnaeus, Fall of Troy 8. 186 a násl.: „„ Tvrdě se jim postavil Enyo, neustále je pobídl: nikdy je nezastavil před sporem … Vtělili se Eris (Strife), kteří je sledovali a oslavovali je. “

Quintus Smyrnaeus, Trójský pád 8. 324 a násl.:
„Takže člověk člověku způsobil smrt; a potěšil Keres (Death-Demons) a Moros (Doom of Death) a spadl Eris (Strife) ve své šílené radosti nahlas křičel a Ares strašně křičel v odpovědi a s odvahou nadchl Trojany a panický strach Řek . „

Quintus Smyrnaeus, Fall of Troy 9. 145 a násl.:
“ Keres (Démoni smrti) jásali nad nimi; smrtící Eris (Strife) vykřikla dlouhý divoký výkřik od hostitele k hostiteli. S krví zabitých mužů se prach stal červeným blátem. “

Quintus Smyrnaeus, Trójský pád 9. 324 a následující:
„ Ale synové lidí bojovali dál a zabili; a Eris (ztělesněný spor) oslavující a sledovali. “

Quintus Smyrnaeus, Pád Tróje 10.51 a nás:
„Na jedno místo je všechny přitáhla Eris (vtělená Strife), bojácná královna bitvy, kterou nikdo neviděl, ale zahalená v mračnech, kde pršelo krev: na ní pronikla otoky mohutného řevu bitvy, nyní prchala Troyovy eskadry, nyní přes Akhaia (Achaea); Phobos (Panic) a Deimos (Fear) stále čekali na její kroky, aby učinili sestru jejich otce slavnou. Furyho postava rostla z malého na obrovský; paže neústupných měla krvavě nepříjemné, smrtelná kopí, které oháněla, dosáhla k nebi. Země se jí třásla pod nohama: z úst jí planuly děsivé výbuchy ohně: její hlas bubnoval silným mužům podobným hromu. Swift uzavřel fronty boje přitahované hrůznou mocí k mohutné práci. “

Quintus Smyrnaeus, Pád Tróje 11. a násl.:
„ Achájci (Achájci) tvrdě tlačili na Trojany do Tróje. Přesto se nabíhali – nemohli si vybrat, ale tak, protože Eris (Svár) a smrtící Enyo ve svém středu pronásledovali, jako padlí Erinnyes (Furies), aby viděli, dýchajíc z jejich rtů destrukci jako plamen. Vedle nich zuřivě zuřili bezohlední Keres (Fates): zde Phobos (panický strach) a Ares tam poburovali hostitele: tvrdě poté, co následovali Deimose (Dread). “

Quintus Smyrnaeus, Fall of Troy 11. 151 a dále:
„Černý Keres (Osudy) s radostí viděl jejich konflikt, Ares se zasmál a Enyo strašně zařval. S mrtvolami byla země naložena a proudila přívalná krev: Eris (vtělený spor) o „er zabitý oslavován.“

Quintus Smyrnaeus, Pád Tróje 13. 562 a nás:
„Stále na Tróji „Folk Argives způsobil svůj hněv a bojové problémy, které Eris (Strife Incarnate) udržel.“

Pausanias, Popis Řecka 5. 19. 1 (trans. Jones) (řecký cestopis C2. n. l.) :
„Aias (Ajax) podle výzvy bojuje s Hektorem (Hectorem) a mezi dvojicí stojí Eris v podobě nejodpudivější ženy. Další postava Eris je ve svatyni Efezské Artemis ; Kalliphon (Calliphon) ze Samosu to zahrnul do svého obrazu bitvy na lodích Řeků. “

Philostratus mladší, Imagines 10 (trans. Fairbanks) (řecký rétor C3rd nl):
„Co bychom řekli o těch bytostech, které procházejí sem a tam mezi bojovníky, a o tom démonovi (duchu), jehož osoba a oděv jsou zrudnutí krví? Jedná se o Eris (Svár) a Kydoimos (Cydoemus, Tu mult) a třetí je Kêr (Doom), kterému podléhají všechny válečné záležitosti. Určitě uvidíte, že nechodí po žádném kurzu, ale vrazí jednoho, dosud nezraněného muže, uprostřed nepřátelských mečů, druhý je tažen mrtvolou pod ní, zatímco třetí naléhá na další zraněné, ačkoli on je. Pokud jde o vojáky, jsou tak děsiví svým útokem a divokým pohledem, že se mi vůbec neliší od živých mužů pověřených bitvou. “

Virgil, Aeneid 8. 702 a násl. (trans. Day-Lewis) (římský epos C1st BC):
„Tady Eris kráčí radostí ve svém roztrhaném plášti.“

Statius, Thebaid 7. 64 a násl.:
sledujte tam: z vnější brány vyskočí divoký Impetus (Passion) a slepí Nefas (Mishief) a Irae (Angers) červeně a bledě Metus (Fear) a Insidia (Treachery) číhají se skrytým mečem a Discordia (Discord) drží dvousečná čepel. Minis (Výhrůžky) nespočetně dělají hluk na dvoře, uprostřed je zasmušilý Virtus (Valor) a sedí tam Furor (Rage) nadšený a vyzbrojený Mors (Smrt) s krvavě zbarvenou vizí; na oltářích není krev, ale válka, žádný oheň, ale vytrhl se z hořících měst. „

Valerius Flaccus, Argonautica 7. 468 a násl.:
“ Pojď, říká, vezmi si opět chocholatá přilba, kterou Discordia (Discord) zastavila, ale nyní v její smrti přinášející ruce. Když jsi obrátil drny, vrhni to doprostřed sklizně: hned se všichni vojáci obrátí vzteky proti sobě a můj otec bude hlasitě křičet v úžasu a obrátí svůj pohled ke mně. „“

Oppian, Halieutica 2. 654 ff (trans. Mair) (řecký básník C3rd n. l.):
„Není to dlouho, co tato první z bohyň neměla trůn ani mezi lidmi, ale hlučné nepokoje a zuřící zkáza ničení Ares (War) a Eris (Strife), dárce bolesti, ošetřovatel slzavých válek, pohltili nešťastnou rasu stvoření dne. “

Tryphiodorus, Pytel Ilia 560 ff (trans. Mair) ( Řecký básník C5th nl):
„A Enyo, libující si v opilosti nesměšované krve, tančila celou noc po celém městě jako hurikán, bouřlivá vlnami vzpínající se války. A Eris (Svár) k tomu zvedla hlavu vysoko jako nebe a rozpoutal Argives; protože i krvavý Ares, pozdě, ale přesto, přišel a přinesl Danaanům měnící se vítězství ve válce. “

Nonnus, Dionysiaca 2. 358 & 2. 475 ff:
„Eris (Strife) byla doprovodem Typhona v mellayi, Nike (Victory) vedla Dia do bitvy. . .nestranný Enyo udržoval stejnou rovnováhu mezi oběma stranami, mezi Zeusem a Typhonem, zatímco blesky s dunivými výstřely si libují jako tanečníci na obloze. “

Nonnus, Dionysiaca 20. 35 a násl .:
„ Sen přišel do Bakkhosu (Bacchus) – válečná sestra Eris (Discord) ve tvaru bohyně milenky Rheie, která seděla v jejím levém voze. Phobos (Rout) řídil tým tohoto vozu snů, v padělaném tvaru Attise s končetinami jako on; vytvořil obraz Kybeleho (Cybeleho) vozataje, muže s měkkou kůží ve vzhledu s pronikavými tóny jako hlas ženy. Gadabout Eris stál u hlavy spícího Bakkhose a vyčítal mu hlasem podněcujícím rvačku: „Ty spíš, bohumile Dionysos! Deriades vás přivolá k bitvě a vy se zde budete radovat! Nevlastní matka Hera se vám vysmívá, když vidí vašeho Enya na útěku, když táhnete svou armádu k tanci! Stydím se ukázat před Kronionem, zmenšuji se od Héry, zmenšuji se od nesmrtelných, protože tvé skutky nejsou hodné Rheie. Vyhýbám se Aresovi, ničiteli Titánů (Titánů). . . a ještě víc se bojím tvé sestry. . . flashhelm Pallas, protože Athena také viní Bakkhos nečinný, žena viní muže! Thyrsos se podvolil kozí kůži, protože kdysi udatný Pallas, který držel kozí kůži, bránil brány Olymposu a rozptýlil bouřlivý útok Titanů, čímž si uctil obratné trápení hlavy jejího otce – ale ostudu plodné kapsy v Zeusovo stehno! . . . Virgin Archeress odsuzuje Dionysos tanečnice. . . Zmenšil jsem se z Leta, stále pyšného chvástače, když na mě drží šíp, který bránil její postel, a zabil Tityose (Tityuse) chlípného obra. Jsem mučen také dvojitou bolestí, když vidím mezi hvězdami zarmoucenou Semele a pyšnou Maii. Nejsi jako syn Dia. Nezabili jste šípem, který ohrožoval Otose (Otus) a vysoko věžící Ephialtes, žádnou okřídlenou šachtu vašeho zničeného Tityosu, nezabili jste toho nešťastného milence odvážného Oriona, ani strážce Héry Argose, kravíka, syna Země tak úrodný ve zlu, špión na Zeusovi na jeho svatbách s rohatým dobytkem! Ne, splétáš svou veselou síť s Stayphylosem a Botrysem, neslavnými, neozbrojenými, zpívajícími písněmi nad vínem; degraduješ zemskou generaci Satyroi (Satyrs), sine dotkli se také nekrvavého tance Bakkhanal (Bacchanal) a utopili všechny válečné naděje ve svých pohárech. Po bitvě může být banket, po indické válce může být tanec v paláci Staphylos; violy mohou nechat znovu slyšet jejich hlas po vítězství v poli. Ale bez tvrdé práce není možné přebývat v nepřístupných nebesích. Cesta k blahoslaveným není snadná; ušlechtilé činy dávají podle Božího nařízení jedinou cestu k nebeské obloze. I vy tedy snášíte útrapy všeho druhu. Héra pro všechny své zloby vám předpovídá nebeský dvůr Dia. “
Promluvila a odletěla. Bůh vyskočil ze své postele a v uších měl stále hrozný zvuk hrozivého snu. “

Nonnus, Dionysiaca 32. 175 a dále:
„ Smrtící Ares křičel tak hlasitě jako devět tisíc, s Eris (Discord) pohybující se po jeho boku, aby ho podporoval; v bitvě umístil Phobos (Rout) a Deimos (Terror), aby počkali na Deriades. “

ERIS GODDESS OF ARGUMENTS

Viz také Eris Goddess of Marital Discord (níže).

ERIS GODDESS OF MARITAL DISCORD

Antoninus Liberalis, Metamorphoses 11 (trans. Celoria) (řecký mytograf C2nd AD):
„Jednoho dne vyhladili zbytečnou poznámku, kterou milovali navzájem více než Hera a Zeus. Hera shledala, co bylo považováno za nesnesitelné, a poslala mezi ně Eris (svár), aby ve svých aktivitách vytvořil spor. Polytekhnos (Polytechnus) byl na pokraji dokončení stojící desky pro vůz a Aedon dokončil web, který tkala. Dohodli se, že kdokoli z těch dvou dokončí úkol rychleji, předá druhé služebnici.
Aedon byl rychlejší v dokončení sítě – Hera jí s úkolem pomohla. Polytekhnos byl rozzuřený Aedonovým vítězstvím. . .
. „

ERIS BOHYŇKA KONKURENCESCHOPNOSTI

Hesiod, Works and Days 11 ff (trans. Evelyn-White) (řecký epos C8th nebo C7th BC):
„Nikdy nebyla pravda, že tam byl jen jeden Eris (spor). Na Zemi byli vždy dva. Existuje jedna, která by se vám mohla líbit, když jí rozumíte. Ten druhý je nenávistný. Oba Eritové mají samostatnou povahu. Je tu jedna Eris, která buduje zlou válku a vraždění. Je drsná; žádný muž ji nemiluje, ale pod nátlakem a vůlí nesmrtelných muži propagují tuto drsnou Eris (svár). Ale tomu druhému se narodila starší dcera černého Nyxe (Noc). Syn Kronose (Cronus), který sedí vysoko a přebývá v jasném vzduchu, ji zasadil do kořenů země a mezi lidi; je mnohem laskavější. Ona tlačí muže bez směny do práce, přes veškerou jeho lenost.Muž se dívá na svého souseda, který je bohatý: pak také chce práci; boháč se tlačí svou orbou, výsadbou a objednáváním svého statku. Soused tedy závidí sousedovi, který tlačí na bohatství. Takový Eris (Svár) je dobrým přítelem smrtelníků. “

ERIS THE INFERNAL GODDESS

Alcman, Fragment 146 (trans. Campbell, sv. Řecká lyrika II) (řecká lyrika C7th BC):
„Eris (Strife) infernal monster.“

ANTIENT GREEK ART

ZDROJE

ŘECKO

ROMAN