Jednání o omezení strategických zbraní

Z výsledného komplexu dohod (SALT I) byly nejdůležitější Smlouva o systémech protibalistických raket (ABM) a Prozatímní dohoda a Protokol o omezení strategických útočných zbraní. Oba byly podepsány Pres. Richard M. Nixon za USA a Leonid Brežněv, generální tajemník sovětské komunistické strany, za SSSR 26. května 1972 na summitu v Moskvě.

Smlouva ABM upravovala antibalistické rakety, které by teoreticky mohly být použity ke zničení příchozích mezikontinentálních balistických raket (ICBM) vypuštěných druhou supervelmocí. Smlouva omezila každou stranu pouze na jednu oblast nasazení ABM (tj. Místo odpalování raket) a 100 protiraketových střel. Tato omezení bránila kterékoli straně bránit více než malou část celého jejího území, a tak obě strany vystavovaly odstrašujícím účinkům strategických sil druhé strany. Smlouva ABM byla ratifikována Senátem USA 3. srpna 1972. Prozatímní dohoda zmrazila počet ICBM a balistických raket odpalovaných z ponorek (SLBM) každé strany na pět let až do vyjednání podrobnější SALT II. Jako výkonná dohoda nevyžadovala ratifikaci Senátu USA, ale byla schválena Kongresem ve společném usnesení.

Jednání o SALT II otevřeno koncem roku 1972 a pokračovalo sedm let. Základním problémem těchto jednání byla asymetrie mezi strategickými silami obou zemí, přičemž se SSSR soustředily na rakety s velkými hlavicemi, zatímco USA vyvinuly menší rakety s větší přesností. Rovněž vyvstaly otázky ohledně nových vyvíjených technologií, definičních záležitostí a metod ověřování.

Jak bylo konečně sjednáno, smlouva SALT II stanovila limity na počet strategických odpalovacích zařízení (tj. Raket, které mohou být vybaveny několika nezávisle zaměřitelnými návratovými prostředky), s cílem odložit doba, kdy by pozemní systémy ICBM obou stran byly zranitelné vůči útoku z takových raket. Byly stanoveny limity pro počet MIRVed ICBM, MIRVed SLBM, těžké (tj. Dálkové) bombardéry a celkový počet strategických odpalovacích zařízení. Smlouva stanovila celkový limit asi 2400 všech těchto zbraňových systémů pro každou stranu. Smlouva SALT II byla podepsána Pres. Jimmyho Cartera a Brežněva ve Vídni dne 18. června 1979 a krátce poté byl předložen k ratifikaci Senátu USA. Ale obnovené napětí mezi velmocemi přimělo Cartera k odstranění smlouvy z úvah Senátu v lednu 1980, po sovětské invazi do Afghánistánu. USA a Sovětský svaz však dobrovolně dodržovaly limity zbraní dohodnuté v SALT II v následujících letech. Mezitím obnovená jednání zahájená mezi dvěma velmocemi v Ženevě v roce 1982 získala název Strategic Arms Reduction Talks (START).